Vracejí se otázky kolem screeningu karcinomu plic

Před čtyřmi lety zveřejnil The National Lung Screening Trial Research Team výsledky své studie (NLST) srovnávající účinnost screeningu karcinomu plic s využitím nízkodávkového CT a s použitím rtg snímku. Nebyla to malá studie, zahrnovala přes 53 tisíc účastníků ve vysokém riziku (tedy s anamnézou silného kouření). Bez zajímavosti není jistě to, že studii platil stát.

Výsledky byly jednoznačné ve smyslu větší účinnosti CT vyšetření – v této skupině byla mortalita na karcinom plic nižší o 20 %. Ale už tehdy byli autoři opatrní a jejich závěr nevyzníval úplně jednoznačně v tom smyslu, že by to mělo znamenat, že se nízkodávkové CT stane rutinní celoplošnou záležitostí. Potíž viděli v možnosti přediagnostikování a také falešně pozitivních výsledků. Těch bylo v obou skupinách hodně a skoro 40 % vyšetřovaných ve skupině využívající CT mělo alespoň jednou během sledování falešně pozitivní výsledek.

Teď přichází další příspěvek do diskuse. Američtí autoři analyzovali data z NLST a ve snaze kvantifikovat přediagnostikování srovnávali pacienty ve skupině využívající CT s pacienty, kteří neprošli žádným screeningem. Výsledky dobře shrnuje poměr, který autoři uvádějí: je nutné vyšetřit 320 lidí ve vysokém riziku, aby se zabránilo jednomu úmrtí na karcinom plic. Zároveň to představuje 1,38 případu přediagnostikování, tedy diagnózy choroby, která by bez terapie nebyla klinicky významná. Nejde jen o ekonomické hledisko, ale také o těžko vyčíslitelné dopady pro pacienty vystavené stresu v případě falešně pozitivních výsledků a samozřejmě pro ty, kteří mohou zbytečně podstoupit léčbu, chirurgickou, radiační nebo chemoterapii.

Vrací se tak otázky, které otevírali autoři NLST při první publikaci výsledků: má smysl screening uplatnit plošně? Koho má zahrnout a na jak dlouho? Jak vyvážit povzbudivou účinnost (na 1 000 vyšetření je třikrát vyšší než u mamografie) s méně povzbudivými odhady vlivu na celkové břemeno karcinomu plic? Pro celé Spojené státy by plošný screening přinesl ročně 6 500 – 8 000 zachráněných, ale celkem jich na karcinom plic v USA zemře 160 000.

Jak poznamenává komentář v JAMA, určitě by se vyplatilo více investovat do účinného boje proti kouření, kde navíc nehrozí falešně pozitivní výsledky ani přediagnostikování.

 

 

The National Lung Screening Trial Research Team. Reduced lung-cancer mortality with low-dose computed tomographic screening. N Engl J Med 2011; 365: 395-409

Patz EF, Pinsky P et al. Overdiagnosis in low-dose computed tomography screening for lung cancer. JAMA Intern Med 2014; 174: 269-274

Harris RP. Starting a new discussion about screening for lung cancer. JAMA 2015; 313: 717-718