Studie European Randomized Study of Screening for Prostate Cancer má za sebou dnes už jedenáctileté sledování v osmi evropských zemích. Do studie bylo zařazeno 182 160 mužů od 50 do 74 let. Ti byli rozděleni do dvou skupin, v jedné byla mužům pravidelně kontrolována hladina PSA (vždy po 4 letech; ve Švédsku po dvou letech). V kontrolní skupině pravidelný screening prováděn nebyl, ale ani v kontrolní skupině muže nikdo neomezoval v tom, aby jim PSA měřil lékař mimo studii.

Po jedenácti letech trvání studie je rozdíl v mortalitě na karcinom prostaty mezi skupinami 21%, po přepočtu na non-compliance dokonce 29%. Na první pohled tedy jednoznačný závěr, screening PSA přináší jasný benefit. Autoři jsou přesto v závěrech hodně opatrní. V editorialu ve stejném čísle New England Journal of Medicine mluví autor dokonce jasně proti plošnému PSA screeningu. Čtenáři v komentářích k článku se rovněž přiklánějí spíše k výběrovému měření. Jaké jsou důvody?

–        Ve studii došlo ke snížení mortality spojené s karcinomem prostaty, ale nedošlo ke snížení celkové mortality. Důvody tohoto rozporu autoři podrobněji nerozebírali.

–        Určité výhrady se objevovaly k metodice studie.

–        Počet mužů, které je nutno pravidelně vyšetřovat, aby se zabránilo jednomu úmrtí na karcinom prostaty, je velké (1055 mužů; 37 diagnostikovaných karcinomů prostaty).

–        Nevládne shoda, co dělat dál v případě pozitivního testu ani potvrzené diagnózy karcinomu, a to zejména u starších nemocných.

–        Zatím není k dispozici analýza sledující kvalitu života v obou skupinách. V diskusi se objevil názor, že velké množství falešně pozitivních výsledků, náročnost bioptických vyšetření a riziko jejich komplikací a dramatické zhoršení kvality života v případě radikálních chirurgických výkonů mluví proti plošnému screeningu.

Podobná studie probíhala také ve Spojených státech. V tzv. PLCO studii se rozdíl mezi skupinou s plošným screeningem a kontrolní skupinou nepotvrdil; ale jednalo se o menší studii, screening byl častější, mužů, kterým PSA změřil lékař mimo studii bylo víc, lišil se i limit pozitivity PSA. V každém případě na základě výsledků se americké orgány rozhodly plošný screening PSA nedoporučovat. V tuto chvíli se doporučení dokončuje, je nutné zapracovat do něj tisíce připomínek lékařů z celých Spojených států.

U nás pojišťovny plošný screening PSA nehradí, ale přístup se liší (od nulové úhrady až po příspěvky pro některé skupiny mužů, např. 40 – 55 let nebo 40 – 60 let). Pokud pacient o vyšetření požádá svého obvodního lékaře, velmi pravděpodobně lékař vyšetření neodmítne.

Rozhodování podle EBM není jednoduché ani tam, kde jsou k dispozici kvalitní data. Screeningové vyšetření PSA je příkladem otázky, na kterou nemáme jednoznačnou odpověď.

Schröder FH et al. Prostate cancer mortality at 11 years of follow-up. N Engl J Med 2012; 366:981-990

Miller AB. New data on prostate-cancer mortality after PSA screening. N Engl J Med 2012; 366:1047–1048

Andriole GL et al. Prostate cancer screening in the randomized Prostate, Lung, Colorectal, and Ovarian Cancer Screening Trial: mortality results after 13 years of follow-up. J Natl Cancer Inst 2012;104:1-8