Byly doby, kdy se kortikosteroidy nešetřilo, a to nejen z bezmoci u autoimunitních onemocnění. Časem tento trend vzal za své a nejen mezi laiky nemají kortikoidy nejlepší pověst. U pacientů s komunitní pneumonií se ale opět o jejich využití mluví, a to jako o běžné, možná základní terapii.
Myšlenka využít protizánětlivé působení kortikoidů u nemocných s pneumonií není nová a už v 50. letech si všimli pozitivního vlivu hydrokortisonu při léčbě pneumokokové pneumonie. Novější studie (tj. v posledních deseti letech) s hydrokortisonem, prednisolonem a dexamethasonem přinášely rozporuplné výsledky, a i když trend ukazoval spíš ve prospěch steroidů, čekalo se na další potvrzení.
To se teď dost možná objevilo. Ve velké (skoro 400 pacientů v každé skupině) dvojitě slepé randomizované placebem kontrolované studii zkrátil prednison (50 mg po dobu 7 dnů) oproti placebu dobu potřebnou ke klinické stabilizaci o více než den (3 dny oproti 4,4). Ve skupině léčené prednisonem se častěji objevovala hyperglykémie s nutností podat inzulín (19 % vs. 11 %). Rozdíl v počtu komplikací spojených s pneumonií do 30. dne nedosáhl statistické významnosti, ovšem jen těsně (3 % oproti 6 %, OR 0,49; 95% CI 0,23 – 1,02).
Výsledek je podstatný pochopitelně pro pacienty, protože znamená rychlejší úlevu a zhojení a nejspíš i méně komplikací. Důležitý je také pro poskytovatele a plátce. Možné zkrácení doby hospitalizace a nižší (i když statisticky potvrzený nejednoznačně) výskyt komplikací spojených s pneumonií stojí na jedné straně, na druhé pak levný prednison a snadno zvládnutelné (a opět levné) přechodné hyperglykémie.
Blum CA, Nigro N et al. Adjunct prednisone therapy for patients with community-acquired pneumonia: a multicentre, double-blind, randomised, placebo-controlled trial. Lancet 2015; 385: 1511-18
Wagner HN, Bennett IL et al. The effect of hydrocortisone upon the course of pneumococcal pneumonia treated with penicillin. Bull Johns Hopkins Hosp 1955; 98: 197-215
Annane D. Corticosteroids and pneumonia: time to change practice. Lancet 2015; 385: 1484-5