Těm z nás, kdo nejsou chemici, stačí často říci jen název nějaké látky a hned máme dojem, že nemůže být zdravá. Ftaláty, tedy estery kyseliny ftalové, do této skupiny nejspíš patří. Používají se při výrobě plastů, a to jako změkčovadlo. Byly (a jsou) obviňovány z negativních účinků na životní prostředí a lidské zdraví. Dostaly se na seznam možných kancerogenů, ale po čase se z něj zase dostaly pryč, protože se ukázalo, že příslušná metabolická cesta existuje u hlodavců, ale ne u primátů. Přesto se dobré pověsti netěší.
Ftaláty jsou všudypřítomné. V PVC mohou tvořit až 60 % hmotnosti, a protože jsou v plastu vázány volně, uvolňují se zvolna do prostředí. Kromě plastů se objevují také v tekutých mýdlech nebo kosmetice. V Evropě se jich ročně spotřebuje asi milion tun. Ukázalo se, že metabolity ftalátů má v moči většina populace. U žen byly koncentrace vyšší – tady nebude platit, že čistota půl zdraví.
Aby to nebylo jednoduché, ftaláty jsou skupina asi 40 různých látek, z nichž některé jsou nejspíš neškodné, jiné asi mohou být ve vyšších koncentracích nebezpečné a ještě další snad mohou být škodlivé i v minimálním množství, protože se mohou akumulovat a také je možná interakce s jinými látkami.
Děti patří mezi rizikovější skupiny, koncentrace ftalátů jsou u nich vyšší než u dospělých – asi to souvisí s tím, že děti vše strkají do pusy.
Možná souvislost s alergiemi a astmatem se v literatuře objevila opakovaně, publikovaly je týmy ze Skandinávie, USA i Bulharska. Teď se objevila další práce, tentokrát z Tchaj-wanu. Potvrzuje vyšší výskyt astmatu u dětí s vyššími koncentracemi metabolitu jednoho z ftalátů, konkrétně DEHP (di-2-etyl-hexyl ftalátu), a navíc zřejmě i vliv prenatální expozice. Děti matek, u nichž se objevily vyšší koncentrace ftalátových metabolitů, měly častější výskyt astmatu ve sledovaném období (tj. do 8 let věku).
V experimentech DEHP funguje jako adjuvans, zesiluje reakci na alergen. Přítomnost DEHP zvyšuje hladiny markerů vč. IgE, interleukinu-4. DEHP pravděpodobně posilují alergickou reakci tlumením exprese IFN-α/IFN-β a stimulací T-buněčné odpovědi. Nedávno vydaný přehled literatury na toto téma potvrzuje také pravděpodobný vliv na sekreci TNF-α monocyty a makrofágy.
Co s tím? Při výrobě hraček a výrobků pro děti jsou ftaláty zakázané. Zbývá poradit, aby děti nedostaly čínské dudlíky a okusovatelné hračky. Dost možná není úplně od věci doporučit umírněnou spotřebu různých šampónů, krémů a další dětské kosmetiky, přestože v nich bývají obsaženy jiné ftaláty než právě sledovaný DEHP.
Všechny dosud zveřejněné studie jsou malé. Než vyjde nějaká velká studie (pokud vyjde), je opatrnost jistě na místě.
Kolarik B, Bornehag C et al. The concentration of phthalates in settled dust in Bulgarian homes in relation to building characteristic and cleaning habits in the family. Atmospheric Environment 2008; 42: 8553–9.
Heudorf U, Mersch-Sundermann V, et al. Phthalates: toxicology and exposure. Int J Hyg Environ Health 2007; 210: 623–34.
Hsiu YK, Pen HS et al. Prenatal and postnatal exposure to phthalate esters and asthma: a 9-year follow-up study of a Taiwanese birth cohort. PLoS ONE 2015. doi: 10.1371/journal.pne.0123309
Hansen JF, Bendtzen K et al. Influence of Phthalates on Cytokine Production in Monocytes and Macrophages: A Systematic Review of Experimental Trials. PLoS ONE 2015; 10: e0120083. doi:10.1371/journal.pone.0120083