V Kalifornii vedla řada opatření k postupnému zlepšování kvality ovzduší. Srovnáním tří různých kohort dětí v rámci Children’s Health Study se ověřoval vliv kvality ovzduší na vývoj plic, resp. na výsledky funkčních vyšetření. Dětem bylo na začátku sledování vždy v průměrně 11 let a na konci sledování průměrně 15 let. První kohortu začali sledovat v roce 1994, druhou v r. 1997 a poslední v roce 2007.
U hochů i dívek s astmatem i bez astmatu došlo k významnému zlepšení plicních funkčních vyšetření (FEV1 a FVC), a to ve vztahu ke koncentraci NO2, koncentraci prachových částic menších než 10 µm a prachových částic menších než 2,5 µm. Klesl také počet dětí s klinicky nízkým FEV1, za který bylo ve studii považován výsledek pod 80 % predikované hodnoty.
Koncentrace ozónu žádný významný vliv neměly.
Právě ve sledovaném věkovém období dochází k rychlému rozvoji plic. Výsledky potvrzují, že znečištění ovzduší má přímý dopad na zdravotní stav obyvatel. Zprávy o smogové situaci v některých našich regionech tak dostávají ještě další rozměr.
Mimochodem, na adrese http://www.nejm.org/action/showMediaPlayer?doi=10.1056%2FNEJMoa1414123&aid=NEJMoa1414123_attach_1&area= najdete minutové animované video s nejdůležitějšími výsledky studie – mělo by být přístupné i bez předplatného časopisu.
Gauderman WJ, Urman R et al. Association of improved air quality with lung development in children. N Engl J Med 2015; 372: 905-913