Pan Jonathan McDonagh z Minnesoty pracuje jako odborník v IT. Je to muž středního věku a soudě podle jeho příspěvku do JAMA Internal Medicine, je to zřejmě inteligentní a vzdělaný člověk s výbornými vyjadřovacími schopnostmi.
Do lékařského časopisu napsal kvůli zhoršení kognitivních funkcí v souvislosti s užíváním statinů. Napsal proto, aby upozornil, jak obtížná může taková situace být z pohledu pacienta – a z pohledu spolupráce s lékařem. I kdyby byl upozorněn na možnost zhoršení kognitivních schopností, nevěděl by, co to je. Příznaků si sám povšiml, ale přisuzoval je věku. Samotného by ho nenapadlo hledat spojitost mezi užíváním léku, který má brát jako prevenci problémů se srdcem a tím, že se mu špatně řídí, hůř si pamatuje jména a vlastně mu to míň myslí. Teprve když mu tablety došly a nějakou dobu si nevyzvedl další recept, zaznamenal pan McDonagh změnu k lepšímu. A začal věci řešit se svým lékařem.
Zkoušeli nižší dávku i jinou molekulu, ale bez efektu, resp. s efektem nežádoucím. Pan McDonagh se tedy rozhodl pro jiné řešení – pro razantní změnu životního stylu. Shodil 20 kg, cítí se lépe a také jeho laboratorní hodnoty šly k lepšímu. Pravděpodobně pro svoje zdraví udělal víc, než kdyby pokračoval v předepsané farmakologické léčbě, a to i kdyby nebylo nežádoucích účinků.
Pozor, pan McDonagh nehoroval proti statinům ani proti lékařům a evidentně se nejedná o zastánce alternativní medicíny. Prosí ve svém článku lékaře, aby věřili svým pacientům, pečlivě jim naslouchali a důležité věci jim překládali do srozumitelného jazyka.
My dodáváme, že dostatečná motivace zřetelně může vést k účinné změně životního stylu. Jinak můžeme jen podpořit základní sdělení: mluvme s pacienty, hodně a srozumitelně a snažme se pochopit, co nám říkají, i když to někdy říkají neohrabaně a vypadá to, že to s léčbou nemůže mít nic společného.
McDonagh J. Statin-related cognitive impairment in the real world. You’ll live longer, but you might not like it. JAMA Intern Med 2014; 174: 1889