Časné podávání antibiotik u nejmenších dětí a antibiotika podávaná v těhotenství se opakovaně dostala na seznam rizikových faktorů vzniku astmatu. Od počátku zároveň existovaly argumenty proti této teorii.
Ve Švédsku analyzovali data z národního zdravotního registru. Týkalo se to dětí narozených v letech 2005 až 2010 (celkem 493 785 dětí). Jistě, takové studie už tady byly. Autoři tentokrát přidali analýzu dat sourozenců. Využití sourozenců jako kontrolní skupiny může pomoci určit vliv faktorů souvisejících s rodinou. Nejde jen o genetické dispozice, jde také o prostředí, chování rodičů ve smyslu návštěv u lékaře atp.
Zatímco data z celé kohorty narozených dětí potvrzovala vztah mezi podáváním antibiotik a vznikem astmatu, po přidání analýzy sourozenců se tento vliv oslabil až vymizel. Zůstal pouze vztah mezi rizikem vzniku astmatu a podáním antibiotik pro infekce dolních dýchacích cest. U tohoto vztahu se ovšem nemusí jednat o vliv antibiotik, ale o dopad infekce (včetně virových; o tom jsme v Colatoriu psali). Nelze vyloučit ani opačný vztah – antibiotika mohla být předepsána u časných projevů astmatu, protože ty lze u malých dětí od infekce odlišit někdy obtížně.
Antibiotika by se samozřejmě měla podávat uvážlivě, a to nejen u těhotných a u malých dětí. Ale se vztahem antibiotik a astmatu to úplně jednoduché není.
Örtqvist AK, Lundholm C et al. Antibiotics in fetal and early life and subsequent childhood asthma: nationwide population based study with sibling analysis. BMJ 2014; 349:g6979