Vztahy mezi podáváním antibiotik a astmatem se zkoumají dlouho. Podezření, že časné užití antibiotik a vznik astmatu spolu souvisí, trvá řadu let.
Studie zveřejněná v The Lancet Respiratory přináší další poznatky. Osm set dětí bylo sledováno od narození do věku 11 let. Velká většina z nich (780 dětí) někdy užívala antibiotika, 15 % během prvních 3 měsíců života, 38 % během prvního půlroku a 71 % během prvního roku života. Nejčastěji se antibiotika předepisovala pro infekci horních dýchacích cest (něco přes polovinu), dále pro infekce dolních dýchacích cest (něco přes čtvrtinu), méně často pro kožní a jiné infekce. Antibiotika v prvním roce života byla spojena s kratší dobou kojení, více se používala u hochů a u nemocnějších dětí, resp. u dětí, která se častěji dostala do kontaktu se zdravotnictvím. Dále se častěji objevovala u mladších sourozenců, u dětí navštěvujících jesle, s vyšší pravděpodobností se také objevovalo astma u staršího sourozence.
Podání antibiotik bylo statisticky významně spojeno s vyšším rizikem hvízdání a exacerbací, a to jak těžkého hvízdání tak astmatu. Toto riziko přetrvávalo 2 roky po podání antibiotik. Výskyt atopie ve věku 3 let tvořil další rizikový faktor počtu exacerbací a hospitalizací, a to nezávisle na podávání antibiotik.
Pro část dětí byla k dispozici stimulační data. Děti, které v raném věku užívaly antibiotika, měly sníženou imunitní odezvu na RS virus a rinoviry, odpověď antibakteriální byla v obou skupinách stejná. Změna v imunitní odpovědi byla spojená s variantními chromozomálními lokusy 17q21.
Závěr? Autoři dovozují, že ve skutečnosti je vztah mezi vyšším rizikem vzniku astmatu a užitím antibiotik v raném věku vztahem k vyššímu výskytu virových infekcí. Antibiotika byla předepisována pro infekce horních dýchacích cest, tedy nejspíše pro infekce virového původu. Oslabená virová imunita byla u těchto dětí také – byť později – prokázána. Naopak se neprokázal vyšší výskyt atopie po podávání antibiotik. Podle autorů to hovoří proti teorii, ve které se antibiotika podílí na vyšším výskytu astmatu prostřednictvím ovlivňování mikrobiomu s následným zpožděním vyzrávání imunitního systému.
Sami autoři uvádějí, že jejich interpretace dat v tomto duchu je spekulativní, ale úvaha je to jistě racionální. Antibiotika by pak nefungovala jako příčina vzniku astmatu, ale jako indikátor vyšší frekvence infekcí. Nepochybně se na toto téma dočkáme dalšího zkoumání.
Semic-Jusufagic A, Belgrave D et al. Assessing the association of early life antibiotic prescription with asthma exacerbations, impaired antiviral immunity, and genetic variants in 17q21: a population-based birth cohort study. Lancet Respir Med [online]2014; doi: 10.1016/S2213-2600(14)70096-7