Akutní bronchitida se obejde (nejen) bez antibiotik

Nadužívání antibiotik je téma opakovaně a hojně diskutované. Bude málo zastánců názoru, že spotřeba antibiotik je příliš malá a že jsou antibiotika indikována vždy správně. Akutní bronchitida patří k infekcím převážně virového původu, přesto právě u této diagnózy dochází k preskripci antibiotik často.

V jednoduše zaslepené studii v běžné terénní praxi první linie se potvrdilo očekávané: ibuprofen třikrát denně, amoxicilin s klavulanovou kyselinou a placebo se nelišily ve vlivu na délku kašle u pacientů s akutní bronchitidou.

Pacienti zařazení do studie měli kromě kašle a zbarveného sputa příznaky zánětu dolních dýchacích cest. Potíže trvaly méně než týden, pacienti nevykazovali známky vážné infekce a/nebo pneumonie.

Máme to tedy znovu potvrzeno – u akutní bronchitidy je podávání antibiotik neúčinné. Ovšem při symptomech nutných k zařazení do studie (vč. např. dušnosti a bolestí na hrudníku) kolik lékařů odolá a antibiotika nepředepíše? A kolik jich naopak podlehne tlaku příznaků, okolností i pacientů?

 

Llor C, Moragas A et al. Efficacy of anti-inflammatory or antibiotic treatment in patients with non-complicated acute bronchitis and discoloured sputum: randomised placebo controlled trial. BMJ 2014; 347:f5762