V anekdotické podobě se takové názory vyskytují dlouho: čím čistší prostředí, ve kterém dítě vyrůstá, tím větší pravděpodobnost, že bude nemocné. Někdy jde o odolnost vůči infekci, někdy o rozvoj alergie, někdy se takový názor objevuje v souvislosti se sociálními nebo národnostními menšinami, někdy zase s příliš úzkostlivými rodiči. Vždy jde o to, že příliš úzkostná snaha uchránit dítě před vlivy vnějšího prostředí ničemu neprospívá.
Výsledky studie LEAP (Learn Early About Peanut allergy) přinášejí podporu takových názorů tvrdými daty, a to v době, kdy se výrazně zvyšuje výskyt potravinových alergií. Alergie na burské oříšky je vedoucí příčinou anafylaktické reakce a úmrtí vinou potravinových alergií v USA. Její výskyt stoupl z 0,4 % v roce 1997 na 2 % populace v roce 2010. Příslušná doporučení, v tomto případě Americké pediatrické společnosti, stavěla na filosofii vyhnout se alergenu pokud možno úplně. Pak se objevily první studie ukazující pravý opak, jenže šlo o menší observační studie.
LEAP sledovala více než 500 dětí, polovina dostávala potraviny s obsahem burských oříšků před 11 měsíci věku, druhá se jim vyhýbala. Ve věku 5 let pak všechny děti prošly zátěžovým testem. Ze studie byly vyřazeny děti, u nichž kožní test na začátku sledování ukázal výraznější alergickou reakci (průměr pupenu přes 4 mm) – z obav z možných závažných reakcí při zátěži.
Výsledky studie jsou překvapivě jednoznačné. Celkově byl při kontrole v pěti letech výskyt alergie 17,2 % ve skupině, která se oříškům vyhýbala, oproti 3,2 % ve skupině, která potraviny s obsahem oříšků jedla. Protože na začátku studie prošly všechny děti kožními testy, mohli investigátoři výsledky dále analyzovat. U dětí s negativním výsledkem kožního testu byl výskyt alergie 1,9 % ve skupině konzumující oříšky oproti 13,7 % u dětí, které se jim vyhýbaly. U skupiny s mírnou senzitizací (průměr kožní reakce 1 – 4 mm) to bylo 10,6 % a 35,3 %. Jinak řečeno, pozitivní efekt se týkal primární i sekundární prevence.
Z praktického hlediska je jasné, že potřebujeme další data, abychom se mohli rozhodnout, co přesně dělat dál. Studie LEAP sledovala děti ve vysokém riziku – většinou s pozitivní rodinnou anamnézou. Lze výsledky zobecnit ve smyslu rozumné primární prevence? A také je tu samozřejmě otázka, zda můžeme výsledky týkající se alergie na burské oříšky použít i pro alergie na další potraviny (vaječné bílkoviny, mléčné bílkoviny atp.).
V každém případě dostali příznivci časného otužování imunitního systému do rukou podstatný argument.
Du Toit G, Roberts G et al. Randomized trial of peanut consumption in infants at risk of peanut allergy. N Engl J Med 2015; 372: 803-813
Gruchalla RS, Sampson HA. Preventing peanut allergy through early consumption – ready for prime time? N Engl J Med 2015; 372: 875-877