Čtrnáct procent incidence a 15 % exacerbací dětského astmatu jde na vrub znečištění ovzduší z automobilového provozu – to je závěr analýzy dat z 10 evropských měst (bez Ostravy, Česká republika součástí sítě APHEKOM není). Různých studií potvrzujících vztah astmatu a znečištění existuje dost, ale na druhou stranu vyšla také metaanalýza, který žádný vztah mezi prevalencí astmatu a vystavení znečištěnému ovzduší nenašla.
Potíže jsou metodologické. V experimentálních studiích se pracovalo většinou s jednotlivými znečišťujícími složkami, ať prachovými nebo častěji plynnými. Ve skutečnosti vdechujeme vždy směs, ve které se negativní působení jednotlivých složek může potencovat. Další potíž spočívá ve skutečné expozici. K dispozici jsou sice data o znečištění ovzduší, ale obtížně se podchycuje, kolik toho lidé opravdu nadýchali. Svoji roli hraje například vzdálenost od dopravních cest, ale také doba pobytu ve venkovním prostředí nebo i tělesná výška.
Systematický přehled poslední literatury a závěrů, možného mechanismu účinku, to vše včetně ilustrací, slidů do prezentací v Power-pointu a přehledu literatury o 139 položkách najdete v prvním květnovém čísle The Lancet, jinak celém věnovaném astmatu. Vřele doporučujeme.
Perez L, Declerq C et al. Chronic burden of near-roadway traffic pollution in 10 European cities (APHEKOM network). Eur Respir J 2013; 42: 594-605
Anderson HR, Favarato G et al. Long-term exposure to outdoor air pollution and the prevalence of asthma: meta-analysis of multi-community prevalence studies. Air Qual Atmos Health2013; 6: 57-68
Guarnieri M, Balmes JR. Outdoor air pollution and asthma. The Lancet 2014; 383: 1581-1592
Ñastma; znečištění ovzduší; epidemiologie