Statiny jsou stejně neúčinné u ventilátorové pneumonie jako u šokové plíce

Statiny jsou hodně zkoumaná skupina léčiv. Zpočátku to bylo způsobeno pochybami (planými) o jejich účinnosti a bezpečnosti, pak zase náhodně zjištěnými pozitivními efekty u nejrůznějších skupin pacientů. Většinou se to vysvětlovalo protizánětlivým a imunomodulačním působením statinů. Snahy některý z těchto pozitivních vlivů zopakovat a prokázat v samostatné studii byly (také) plané.

Sbírka neúspěšných pokusů se rozšířila o dvě studie z oblasti na pomezí respirační a urgentní medicíny. V první se přidával simvastatin nebo placebo u pacientů s ventilátorovou pneumonií. Studie byla předčasně ukončena vzhledem k nulovému efektu. Ve druhé se simvastatin zkoušel u ARDS (syndrom akutní dechové tísně), podávalo se 80 mg parenterálně, s terapií se začalo do 48 hodin od nástupu účinků a pokračovalo se po 4 týdny. Ani tady nedošlo ke zlepšení v žádném ze sledovaných parametrů (dny bez umělé ventilace, dny bez orgánového selhání mimo plíce, mortalita).

Takže statiny zůstávají stále „jen“ lékem v boji s následky aterosklerózy. I tak to dotáhly docela daleko.

 

 

Papazian L, Roch A et al. Effect of statin therapy on mortality in patients with ventilator-associated pneumonia. A randomized clinical trial. JAMA 2013; 310: 1692-1700

McAuley DF, Laffey JG et al. Simvastatin in the acute respiratory distress syndrome. N Engl J Med 2014; 371: 1695-1703