Intranazální kortikoidy a růst

Americká FDA nebyla spokojená s designem studií zkoumajících vliv inhalačních kortikoidů na růst dětí a vydala proto v tomto ohledu příslušná doporučení. A brzy se objevila randomizovaná dvojitě slepá placebem kontrolovaná studie, která byla navržena v souladu s těmito směrnicemi. Nesledovala ovšem kortikoidy inhalační, ale intranazální. Jmenovitě triamcinolon podávaný dětem ve věku 3 – 9 let s celoroční alergickou rýmou.

Děti dostávaly triamcinolon (v dávce 110 mg denně), nebo placebo. Sledovala se rychlost růstu a vliv na osu hypotalamus – hypofýza – nadledviny (měřil se kortisol v moči). Výsledek? Dva měsíce po zahájení léčby se objevil mezi oběma skupinami rozdíl, ten se pak stabilizoval a dále se nezvětšoval. Po roce byl rozdíl v rychlosti růstu necelých 0,5 cm (5,65 cm/rok oproti 6,09 cm/rok). Follow-up trval jen 2 měsíce, ale v té době došlo v placebové skupině k mírnému zpomalení rychlosti růstu, naopak v léčené skupině k mírnému zrychlení. Vliv na osu hypotalamus – hypofýza – nadledviny se neprokázal žádný.

Co si z výsledků máme odnést pro praxi?

Podávat kortikoidy v nárazech (třeba je vždy na čas vysadit po dvou či třech měsících) zjevně nemá smysl, protože rozdíl se objevil brzy a pak se příliš neměnil. Nevíme, jak je to s jinými molekulami (a zrovna triamcinolon u nás intranazálně nemáme). Nevíme také, zda se rozdíl ztratí, zda to děti doženou – na to byla studie krátká. Zato víme, že tu určitý (i když malý) vliv je. Asi by o něm rodiče měli vědět. Snad to nespustí další vlnu hysterie v souvislosti s podáváním inhalačních kortikoidů a naopak to bude začátek střízlivého hodnocení situace.

 

Skoner DP, Berger WE et al. Intranasal triamcinolone and growth velocity. Pediatrics 2015; 135:2 e348-e356